|

Padesát let těžby kameniva v Liberci a třicet let názvu Severokámen - Padesát let technického vývoje těžby kameniva

  Konec dokumentu
Padesát let technického vývoje těžby kameniva

Proces vývoje a změn, kterým naše firma za uplynulých padesát let prošla, nespočíval jenom ve změnách názvu, vlastnických vztahů a organizačních forem. Podstatně se změnila i tvář provozoven, jejich technické vybavení a způsoby těžby. Postupně docházelo k nahrazování nesmírně vysilující ruční práce mechanizací, ke zvyšování výkonu a účinnosti strojů. Důležitým momentem je postupné využívání elektroniky při ovládání strojů a zavádění výpočetní techniky k řízení celých výrobních procesů. Způsoby těžby a zpracování kameniva jsou ve stále větší míře ovlivňovány i rostoucími nároky na ochranu životního prostředí.

Prvním krokem při těžbě a zpracování kamene je uvolnění suroviny ze skalního masivu. Rostoucím nárokům na množství i přípravu suroviny k dalšímu zpracování postupně nedostačovaly staré způsoby lámání kamene, a tak se od konce čtyřicátých let postupně začaly používat takzvané komorové odstřely. Jejich princip spočíval v odpálení trhaviny uložené ve vyhloubené štole s komorami. Jeden z prvních komorových odstřelů v našem podniku byl proveden v lomu Chraberce. Jako trhavina tehdy posloužily letecké bomby , jejichž kovové pláště však působily problémy při následném drcení kameniva. Další technickou zajímavostí uplatněnou na téže provozovně bylo použití vrtulníku pro dopravu trhaviny do těžební stěny.

Výhoda komorových odstřelů spočívá v jednorázovém uvolnění značných objemů suroviny (v průměru 50 000 – 70 000 tun, avšak bylo dosaženo výkonu i přes 100 000tun). Tento způsob těžby má však i svá negativa: výška těžebních stěn dosahuje několika desítek (v některých případech až osmdesáti) metrů, mohutné exploze koncentrovaně uložené trhaviny vyvolávají značné otřesy, často je nutné dodatečné rozpojování skalních bloků tzv. sekundárními odstřely a nelze opomenout ani bezpečnostní rizika spojená s odebíráním suroviny zpod vysokých stěn.

Vzhledem k tomu, že uvedené nevýhody jsou provázeny ekonomickými i ekologickými dopady, došlo v devadesátých letech k postupnému nahrazení komorových odstřelů takzvanými odstřely clonovými, které výše uvedené nedostatky odstraňují. Jejich podstata spočívá v uvolnění kamene odpálením trhaviny uložené v soustavě svislých vrtů, doplněných podle potřeby horizontálními podvrtávkami v patě těžební stěny.

V minulosti se trhacími pracemi zabývalo zvláštní středisko v rámci podniku. v současné době pro nás odstřely dodavatelsky zajišťují specializované firmy.

Lom v Libochovanech, jak už jej neznáme.

Práce s trhavinami vždy vyžadovala a stále vyžaduje velké soustředění a pečlivost. Jakékoliv zanedbání bezpečnostních opatření, navíc leckdy násobené nepředvídatelným chováním skalních masivů, s sebou nese vážné, až tragické následky. Bohužel o tom svědčí některé případy, které se v historii podniku udály. v říjnu roku 1949 dopadly v lomu Císařský při komorovém odstřelu některé kameny přímo na exkurzi vedenou podnikovým ředitelem, kterou střelmistr pustil příliš blízko ke stěně. Zraněno bylo šest lidí, z toho někteří poměrně vážně. v lomu Heřmanice u Frýdlantu zase došlo k samovolnému odpálení trhaviny. Zahynuli tři zaměstnanci, kteří odstřel připravovali. Zaznamenány byly i smrtelné úrazy způsobené tím, že pracovníci provádějící odstřel nebyli vybaveni přilbami a byli zasaženi třeba jen nevelkými kameny (stalo se to v lomech Polevsko a Klecany). Šťastný konec měla mimořádná událost v lomu Chraberce, kde uvolněné kameny zcela zasypaly vchod do štoly a načas v ní uvěznily tři pracovníky. Chvíle čekání na záchranu jistě nepatřily k těm nejpříjemnějším.

Pískovna v Horní Řasnici: stará výrobní linka byla v provozu v 60. letech.

Pískovna v Postoloprtech.

Přeprava suroviny od stěny k dalšímu zpracování doznala rovněž velkých změn. i v době, kdy již nastupovaly bagry, byla v některých lomech k vidění ruční nakládka do kolejových vozíků, tlačených lidskou silou. v lomu Rýdeč dokonce tuto práci zastávaly ženy. Koleje časem ustoupily nákladním vozidlům. Počáteční všehochuť sklápěček čtyřicátých a padesátých let byla od let šedesátých systematičtěji nahrazována například dumpery anglické a maďarské výroby, kloubovými tahači T 180 a T 200 a posléze dalšími vývojovými řadami vozů Tatra. Tento systém přepravy zůstává zachován i v současnosti s tím, že jej zajišťují převážně externí přepravní firmy.

Pozoruhodným vývojem prošel také vlastní proces úpravy kameniva drcení a třídění. v závislosti na požadovaném frakčním složení a kvalitě prochází kamenivo jedním až třemi stupni drcení. Takzvané primární drcení v drtivé většině případů obstarávají čelisťové drtiče doplněné odhliňovacími třídiči. Další stupně drcení pak probíhají v kuželových drtičích. Tato základní sestava strojů zůstala prakticky beze změn, pouze pro dosažení lepšího tvaru drcených zrn byly některé linky doplněny o odrazové drtiče různých typů. Na rostoucí požadavky na kvalitu drtí reagoval i kvalitativní vývoj drticí techniky. Zejména kuželové drtiče dosáhly takových parametrů, že mohou plně nahradit i drtiče odrazové. Při jejich obsluze se uplatňují také počítače a elektronika. v minulosti byla naprostá většina drtičů domácí výroby, pouze výjimečně se instalovaly stroje z dovozu. Podnik navíc disponoval vlastní strojírenskou základnou, která některé části technologického zařízení sama upravovala či přímo vyráběla. Bohužel, tradiční čeští výrobci drticí techniky buď změnili výrobní program, nebo se nedokázali přizpůsobit měnícím se požadavkům na parametry drtičů, dodací lhůty, servis apod., takže při modernizaci našich provozoven se dnes téměř výlučně uplatňují zahraniční dodavatelé.

Stejně tak třídicí zařízení se musela postupně vyrovnat s rostoucími požadavky zejména na přesnost třídění, rozsah frakcí apod. Dopravu mezi jednotlivými výrobními uzly obstarávají pásové dopravníky, které postupně nahradily v některých lomech (např. Košťálov, Dobkovičky) dříve používanou lanovku.

Podobně jako v kamenolomech, ani v pískovnách nezůstal vývoj stát. .Těžba písku je sice relativně jednodušší, protože se obejde bez odstřelů, ale nároky na kvalitu zpracování suroviny jsou stejně vysoké. Takzvaná suchá těžba kopaných písků se dříve prováděla různými způsoby, například mlýnkováním, bagry, ale i prostým nacouváním nákladního auta do těžební stěny. v současnosti se používají výlučně kolové nakladače různých typů.

Před privatizací se zástupci firmy Wimpey důkladně seznamovali s našimi provozovnami – na snímku jsou zachyceni v Libochovanech.

V roce 1999 navštívil některé provozovny výkonný ředitel Tarmac plc. pan Neville Sims.

Lom Plaňany po rekonstrukci v roce 1998.

Pískovna Straškov byla otevřena v roce 1996.

Linka lomu Měrunice patřila na začátku 90. let k nejmodernějším v republice.

Těžba z vody využívá různých plovoucích korečkových rypadel nebo bagrů. Momentálně je tato forma těžby v našem podniku aplikována pouze na provozovně Pamětník. v šedesátých až osmdesátých letech však byly součástí Severokamenu některé další rozsáhlé "mokré" pískovny. Komplex plovoucích zařízení ve Velkých Žernosekách byl tak rozsáhlý, že si vyžádal zřízení lodního kapitanátu.

Z podmínek centrálně řízeného plánovitého hospodářství vycházela dříve také organizace nakládky a expedice. Dodávky se neuskutečňovaly podle měnících se požadavků trhu, ale na základě takzvaných bilančních přídělů, což umožňovalo plynulou nakládku přímo z výrobní linky, bez potřeby zřizovat skládky výrobků či vysokoobjemové zásobníky. Vzhledem k tomu, že značný objem dodávek se uskutečňoval po železnici, byly na stěžejních provozovnách (Libochovany, Dobkovičky, Košťálov) vybudovány vlečky. Situace se radikálně změnila po roce 1989, s nástupem tržní ekonomiky a konkurence. Potřeba pružnosti dodávek si vynutila postupné zřizování skládek výrobků a osazení naprosté většiny provozoven přesnými expedičními váhami. Podíl železniční přepravy na dodávkách kameniva, s výjimkou zásobování drážních staveb, poklesl na mizivé procento ve prospěch levnější a pružnější silniční přepravy. Lom Libochovany využívá pro některé dodávky labskou vodní cestu.

Do vývoje vzhledu a technického vybavení našich provozoven ovšem nepromlouvají jen požadavky trhu. Naše firma chápe nutnost přihlížet i k oprávněným požadavkům ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce a v praxi na ně reagovat. Dokladem této snahy může být přechod od komorových na šetrnější clonové odstřely nebo instalace modernějších výrobních linek s nižší energetickou náročností. Rovněž postupné pořizování nových bagrů, nakladačů a nákladních vozidel přináší vedle úspornosti i menší riziko úniku ropných látek. Nemalé prostředky jsou vynakládány na technická opatření ke snížení prašnosti všude tam, kde to situace vyžaduje, ať už se tento problém řeší odsáváním a skrápěním výrobních linek nebo zakrytím dopravních pásů a třídičů.

Pohled na výrobní linku lomu Tachov.

Za padesát let se technické vybavení našich kamenolomů a pískoven v mnohém změnilo. Věříme však, že nezměněn zůstal progresivní přístup našich pracovníků ke zkvalitňování výrobního procesu a jeho technického zázemí tak, aby co nejvíc vycházel vstříc potřebám zákazníků, ale přitom co nejméně zatěžoval okolí.


Další články - Padesát let těžby kameniva v Liberci a třicet let názvu Severokámen:

  Začátek dokumentu
Tématické publikace

Novinky

7.9.2017

Čtěte nabídku volných pracovních míst na září 2017.

27.1.2017

Zadali jsme zakázku „Odsávání linky kamenolomu Chornice“ ve věstníku VVZ pod číslem Z2017-001952 a na www.vhodne-uverejneni.cz.

Podporujeme Českou společnost ornitologickou Podporujeme
Českou společnost ornitologickou